O KONOPÍ

 

Konopí patří k nejstarším a nejvšestrannějším rostlinám, které lidstvo využívá. První záznamy pocházejí od Egypťanů z 16. století před naším letopočtem. Rostlina byla domestikována v Číně, kde vyvinuli různé způsoby jejího zpracování a využití. Používalo se převážně na textilie a konopná semena se používaly v potravinářství a medicíně.

Staří Řekové používali konopí pro výrobu látek a lan a v 9. století se začíná konopí používat i v Evropě. Jako léčivo se využívalo při kožních a dýchacích onemocněních, žloutence a kolice. Ve 14. století dovezli Evropané z Číny technologii výroby papíru.

V 18. a 19. století nahrazuje konopí v textilním průmyslu bavlna a papírenský průmysl začal využívat chemické látky pro výrobu papíru ze dřeva.

 

Konopí seté (Cannabis sativa L.)

Je teplomilná jednoletá dvoudomá rostlina z čeledi Cannabaceae původem ze střední Asie. V této čeledi se nachází pouze dvě rostliny - konopí seté a chmel otáčivý (Humulus lupulus L.), samo konopí se dělí na dva poddruhy. Kulturní druh se tradičně využívá jako olejnina a rostlina přadná, zařazuje se i mezi energetické plodiny. V zahraničí se ekologicky pěstují povolené odrůdy s garantovaným nízkým obsahem omamných látek, v Česku se tyto variety pěstují již na několika stech hektarů.

 

konopi-sete-2.jpg

Původem konopí je oblast Střední Asie a Indie. Tento druh je typický pro oblasti ležící na sever od 30° severní šířky a zplanělé dnes roste např. v povodí Volhy, v Himálaji, v Mongolsku a jinde. Pěstuje se v řadě zemí Evropy, Asie a Severní Ameriky. Tento druh konopí se tradičně pěstoval jako textilní rostlina v nejteplejších oblastech i u nás.

 

Konopí je 80 – 350 cm vysoká bylina s přímou a v horní části krátce větvenou lodyhou. Dlanité listy jsou 5 – 7 četné, lístky kopinaté a hrubě zubaté. Samičí rostliny jsou větší než samčí a jsou více olistěné a tmavší. Samčí rostliny dozrávají o 4 – 6 týdnů dříve než samičí. Za normálních podmínek je 53 % samčích rostlin a 47 % samičích. Plodem je šedohnědá nažka obalená listenem. Semena mají žlutohnědou až hnědou barvu a voskový povrch.

 

ROZLIŠUJE SE NA ČTYŘI SKUPINY:

  • Nejranější typy (Konopí severní) je skupina konopí s vegetační dobou 50 - 80 dní. Dosahují výšky 60 - 80 cm.

Tato skupina se dělí na odrůdy rané s nejkratším stonkem, a sibiřské s nízkým až středním stonkem, které jsou blízké odrůdám středoruským. Konopí severní je rozšířené na Irkutsku, Čiti, Karélii, Jakutsku) a částečně i ve Finsku. Dává velmi malé výnosy stonků a semen.

  • Středně rané typy (Konopí středoruská) je skupina konopí s vegetační dobou 90 - 120 dní. Stonky dosahují výšky 1,25 - 2 m, jsou tenké a slabě hranaté.

Je to nejrozšířenější skupina konopí na světě. Pěstuje se především v hlavních konopářských oblastech Ruska a Ukrajiny. Vzhledem k odlišným klimatickým a půdním podmínkám se vyvinula celá řada jednotlivých typů blížící se jedné straně sibiřskému konopí a na druhé jižnímu konopí. Obsah THC se pohybuje u těchto odrůd mezi 0,4 - 1 %.

  • Středně pozdní až pozdní typy (Konopí jižní) je skupina konopí s vegetační dobou 120 - 165 dní. Dosahují výšky 2,5 - 4 m (v tropech až 7 m).

  • Přechodné typy (Konopí středoevropské) je skupina konopí, která byla vyšlechtěna křížením předchozích typů ze skupiny středoruských konopí a typů jižního konopí. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny, aby se zkombinovaly výhodné vlastnosti obou typů (výnos stonků a semen) a aby měly nízký obsah THC (0,01 až do 0,2 %). Tyto vyšlechtěné odrůdy pěstované v Evropě se označují názvem „technické konopí“. 

Vegetační doba je min. 100 dní s maximem růstu v červnu a červenci, kvete v srpnu. V Evropě se pěstuje na hlinitých půdách, převážně v nejteplejších oblastech. Ojediněle dochází ke zplaňování podél polí, cest a silnic.

Pro konopí seté platí, že čím kratší je vegetační doba, tím je kratší stonek a tím nižší výnos, hrubší vlákno, menší listy, květy a semena.

Semena obsahují olej bohatý na bílkoviny (až 20 %) a vitamin E. Vylisovaný olej se používá v potravinářství, kosmetice, k výrobě mýdel, mazadel a barev. Pokrutiny zbylé po vylisování se zkrmují. Celá semena jsou pod tradičním názvem "semenec" běžně používána jako krmivo pro ptactvo. Obsahují dále mastné kyseliny (palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová).

POUŽITÍ KONOPÍ:

  • Různé formy ekzémů

  • Zlepšuje kvalitu pokožky a vlasů

  • Problematická pleť

  • Terapie glaukomu

  • Při nevolnosti a nechutenství

  • Nádorové onemocnění

  • Sclerosis cerebrospinalis multiplex

  • Crohnova choroba

  • Tlumení bolesti

  • Navození klidného spánku a relaxace

  • Migrény

  • Revmatismus

Konopí Indické (Konopí Indica)

Je dvoudomá, výjimečně jednodomá bylina s kuželovitým habitem a vzpřímenou, hustě větvenou lodyhou dorůstající výšky asi 1,5 metru. Samičí květenství jsou hustě žláznatá, semena obvykle s intenzívní mozaikovitou kresbou a se zřetelnou oddělovací vrstvou na bázi. V době zralosti samovolně vypadávají. Druh má vysoké omamné účinky, neboť obsah THC je v suché hmotě vyšší než 0,3 % a pěstuje se pouze pro tento účel.

Původem je pravděpodobně ze západních svahů Himálaje a z Kašmíru. Dnes se pěstuje především v Indii (až do výšky 3000 metrů nad mořem), v severovýchodním Íránu, v Afghánistánu, Pákistánu, Indonésii, Střední Asii, v severozápadní a střední Africe, v Mexiku, USA, Jižní Americe a jinde.

Toto konopí má na listech a samičích květenství vrstvičku pryskyřice, která obsahuje cannabinoidy, tj. cannabidiol, cannabinol, a hlavně delta-9-tetrahydrocannabinol neboli THC, jejíž vlastností se využívá k výrobě tzv. měkkých drog marihuany a hašiše. Marihuana jsou sušené listy a především samičí květenství, hašiš je získána koncentrovaná pryskyřice. Droga po požití, hlavně kouřením, navozuje stav opojení a příjemných iluzí při zachování vědomí, je méně návyková než alkohol, nikotin a tzv. tvrdé drogy. 

Způsobuje ale snižování a zpomalování motorických funkcí, je proto nebezpečné např. pod jejím vlivem řídit motorové vozidlo.

Kontaktujte nás